RAW FOOD aneb co to vlastně je?

Pojmy jako syrová strava, živá strava, přirozená strava, raw food, vegan raw food, raw foodism, vitariánství či rawtariánství znamenají stravu či způsob stravování, kdy se potraviny = jídlo i pití (ovoce, zelenina, bylinky, jedlé houby, semínka, ořechy, obilí...) konzumují v co nejpůvodnější podobě. Potraviny se jedí tzv. syrové či čerstvé, anebo ohřáté či usušené do 42-45 °C, případné naklíčené, čerstvě pomleté, rozmixované, odšťavněné, nastrouhané, nakrájené apod. Pokud potraviny potřebujete uchovávat delší dobu, třeba jako zásoby na zimu, pak se buď zmrazí anebo usuší do teploty 42-45 °C. Jídlo nesoucí označení raw food či syrová živá strava neprošlo (tedy nemělo by projít) teplotou nad cca 42-45 °C. Do raw food nepatří nic vařeného, pečeného, smaženého, grilovaného či fritovaného. Raw food potravinami nezatěžujete své tělo chemickými přídavnými látkami, „éčky“, barvivy, konzervanty, umělými sladidly, rafinovaným bílým cukrem a tak dále.

Pojmy syrová a živá strava se někdy zcela zaměňují, nicméně nějaký rozdíl tu je. Živá strava je taková, která si zachovává život skrze aktivní enzymy. Je tedy enzymaticky živá. V živé stravě prostě kolují živé enzymy, a čím je jich více, tím lépe. Příkladem živé stravy je třeba čerstvé syrové jablko, hruška, pomeranč, salát, mrkev, brokolice, cuketa, borůvky, maliny, naklíčené obilí, naklíčené luštěniny, naklíčená semínka či ořechy. V rámci syrové stravy se setkáte v různých zdrojích se zastánci i konzumace syrového mléka (nepasterizovaného a nehomogenizovaného) a výrobků ze syrového mléka, syrových vajíček, syrového masa nebo ryb. Panují mnohé názory: někteří lidé z etického hlediska či rozumového přesvědčení odmítají maso i syrové, stejně tak někteří odmítají i syrové mléko a výrobky z něj - ať už z důvodů etických, nebo z prostého tvrzení, že člověk má pít jen mléko mateřské a ne mléko jiných savců. Toto si musí každý sám v sobě srovnat a procítit, zda si do své syrové "živé" stravy zařadí pravidelně nebo tu a tam i syrové mléko, syrová vajíčka, syrové maso a třeba i diskutabilní včelí med. Nějaké to "syrové maso" občas stejně sníme, byť omylem - v podobě červíka v třešni, jablku a podobně.

Existují tedy potraviny syrové, ale né všechny jsou zároveň živé (enzymaticky živé). Například ořechy, semínka, obilná zrna, čočka, mungo, fazole... Tyto potraviny, i když nejsou pražené či jinak tepelně upravené nad 42-45 °C, jsou sice syrové, ale né tzv. „živé“. Oživit je můžeme (a měli bychom) tím, že je namočíme do studené vody, a to průměrně na 8 až 12 hodin, nicméně každé semínko/ořech potřebuje k naklíčení trochu jinou dobu. Tím se deaktivují enzymové inhibitory a naopak se nastartuje proces klíčení, během kterého se enzymy probudí a i tyto potraviny jsou v danou chvíli nejen „syrové“, ale i opět „živé“, a pro nás lépe vstřebatelné, výživnější a hodnotnější.
 
Proč je syrová živá strava tak jiná?
Obsahuje zejména tolik potřebné vitamíny, minerály a enzymy, a uchovává si svou přirozenou původní strukturu, která zabezpečuje rovnováhu mezi tisíci výživných látek. Například enzymy se ničí teplotou nad cca 45 °C. Hlavní funkcí enzymů v těle je účastnit se veškerých pochodů probíhajících v buňce a zabezpečovat trávení živin přijatých v potravě. Trávicí enzymy štěpí jednotlivé složky potravy na jednodušší složky, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Pokud přijímáme pouze biologicky “mrtvou”, chemicky a tepelně upravovanou stravu, vyčerpává se naše tělo nutnou produkcí enzymů, které by za normálních okolností přijalo spolu s “živou” neupravovanou rostlinnou stravou. Tedy po strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy vyprodukovat samo, čímž je tělo velmi zatěžováno. Není divu, že již existuje léčba zvaná „enzymoterapie“ – technologicky velmi náročná a ve výsledku i velmi nákladná terapie pro pacienty, přičemž je to jen další terapie z rukou člověka. V tomto ohledu se člověk nemůže vyrovnat Přírodě, která produkuje všechno hotové, ve vyváženém stavu a poměru všech látek a tedy připravené pro člověka a ostatní tvory na této planetě.

Představte si nyní poušť – až nesnesitelné horko a vyprahlá neúrodná země věčně trpící žízní... A kolik tam je stupňů? Teplota vzduchu během dne dosahuje kolem 50 °C, teplota půdy až 70 °C. Jak ten kus země vypadá? Ano, není zcela bez života, ale toho života tam moc není – to uzná asi každý. Zemský ráj to na pohled určitě není, nebo ano? A to jde o teploty „jen“ 50 až max. 70 °C. Co by se tam stalo, kdyby se teplota zvedla na 100 nebo 250 °C a trvala třeba několik hodin? Co se asitak může stát s jakoukoli potravinou, když ji vystavíme teplotám 70, 100 či 250 °C? A to třeba i na několik hodin? Co „živého“ v nich zbyde? Jaké „živiny“ nám mohou přinést? Jak můžeme být „vyživováni“ něčím, co v sobě ztratilo život? Těžko můžeme chtít život a jíst přitom „mrtvou stravu“. Jaká je přirozená teplota našich těl? A při jaké teplotě hrozí našemu organismu poškození či smrt? Když si odpovíte na tyto otázky, pravděpodobně Vám informace o důležitosti nepřekračování teploty 42-45 °C při přípravě jídla a pití nebude znít tak divná či „úplně zcestná“.

Pojďme dále. To, že náš život a život všeho na této planetě závisí na Slunci, to víme. Rostliny se svými zelenými listy jsou schopné zachytávat sluneční světlo a kumulovat je v kořenech, hlízách, ovoci a semenech. Lidé a zvířata toto nedokáží. My ani zvířata neumíme tímto způsobem využít sluneční světlo. Získat tuto „sluneční energii“ můžeme ale právě prostřednictvím rostlin (listů, plodů, výhonků, hlíz, kořenů, kůry), ale to jen za podmínek, že je neznehodnotíme vysokými teplotami. Čerstvá syrová rostlinná strava tedy vlastně znamená výživu slunečním světlem a má největší výživnou hodnotu.

Uvádí se, že syrová zelenina je trávená v žaludku a střevu asi hodinu, vařená potřebuje obvykle 3 hodiny a vytváří přitom více nečistot a odpadů. Syrová strava podporuje dokonalé trávení až na nejjednodušší a nejsnáze vstřebatelné substance. Napomáhá odstraňovat přirozeným pohybem odpadové látky z tlustého střeva, které se vyprazdňuje pravidelně a bez problémů. Tím současně šetříme svoji energii i trávení a vylučování, získáváme energii lepším a důslednějším využitím potravy. U syrové stravy tak cítíme výrazně více energie, kterou jsme předtím nepociťovali. Ovšem obvykle až po nějaké době stravování se větším množstvím syrové stravy, až po tzv. detoxikační fázi, kterou může naopak provázet zhoršení problémů, zvýšení únavy a podobně.

Po snězení "normálního" vařeného jídla následuje jev zvaný leukocytóza – tedy zvýšení počtu bílých krvinek (našich bojovníků) v krvi, vyvolaná trávením. Jestliže se najíme znovu po dvouhodinové přestávce, zvyšuje se „trávicí leukocytóza“ po druhém jídle mnohem více. Naproti tomu se uvádí, že syrová strava leukocytózu nevyvolává vůbec. Totéž platí o používání bílého cukru, který rafinováním úplně ztratil svoji přirozenou povahu. U bílého cukru bylo testy prokázáno zvýšení počtu bílých krvinek ještě drastičtější. Při dietě, v níž se bílý cukr nevyskytoval, se leukocytóza neobjevila vůbec.

Zdá se, že syrová zelenina a ovoce, syrové naklíčené obilí, nepražená semínka a ořechy obsahují všechno potřebné pro život. Živá potrava je bohatá na vitamíny a stopové prvky ve své přirozené a vstřebatelné podobě a má velký přebytek zásad. Velká uzdravovací schopnost živé potravy je daná také obsahem světla a sluneční energie - obsahem života. Živé syrové potraviny zvyšují odolnost organismu vůči infekčním chorobám lépe než očkování. Tento způsob stravování poskytuje zdraví, svěží pleť, jasné oči, zdravé a silné vlasy, dělá nás postupně (opět) silnými, pružnými a vytrvalými, bystří smysly, podporuje naši kreativitu a intuici, udržuje nás štíhlé a vitální.

Dalo by se tvrdit, a v mnoha informačních zdrojích se o tomto dočtete, že pravděpodobně nejlepší potravou pro člověka je přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoliv druhu.

Pokud Vás toto téma zaujalo a chcete přejít na syrovou stravu, doporučuji to udělat postupně. Naše tělo bylo zvyklé příliš dlouhou dobu na jiný režim stravování. Postupně tedy vysazujte třeba pečivo s lepkem, sladkosti s bílým cukrem, uzeniny, maso, mléčné výrobky a tak dále. Postupně navyšujte u každého jídla podíl syrového a měňte tak poměr upravené a syrové stravy. Až budete na poměru kolem 10-20% upravené a 80-90% syrové, budete již sami cítit postupnou proměnu. Vaše chuťové buňky se začnou obnovovat a Vy si začnete přirozeně vychutnávat a užívat tu „syrovou stravu“ a budete se na ty „syrové živé pokrmy těšit“. V této době již pro Vás nebude zřejmě problém se dostat až na 100% syrové stravy. Ten přechod může trvat od půl roku až po třeba 2 roky. To závisí na každém jednotlivci, jeho dosavadních stravovacích zvycích, již rozvinutých nemocech a podobně. Navíc běžná vařená a upravená strava je návyková, což bylo již také vědecky ověřeno, takže z počátku můžete pociťovat nutkavé potřeby si dát něco „nezdravého“, vařeného, smaženého, s cukrem a podobně. Dejte si čas, poslouchejte své tělo.

Syrová živá strava je sama o sobě přirozeně očisťující, začne detoxikovat Váš organismus, což můžete v počátku pociťovat třeba i nepříjemně. Z vlastních zkušeností, o kterých se na tomto webu postupně budu zmiňovat, vím, že je třeba jíst „s mírou“. A sledovat své vlastní reakce. I když člen Vaší rodiny nebo kamarád může naráz vypít fresh šťávu z 5 hrušek nebo 5 jablek a nic mu to neudělá, může to na Vás zapůsobit velmi nepříjemně. Může to spustit silnou detoxikaci, která Vám znepříjemní několik hodin Vašeho dne. Zkoušejte vše po troškách. Zkuste fresh šťávu třeba jen z 1 či 2 jablek či hrušek, pijte to pomalu, nechte všechny čerstvé šťávy nebo rozmixované koktejly (smoothies) déle v ústech, aby se stačily promíchat se slinami. Stejně tak i každé jiné jídlo jezte pomalu, důkladně rozkousejte, rozžvýkejte, než ho spolknete. Vstřebáte a zužitkujete tak živin mnohem více a tělu pomůžete s trávením. Ono se Vám pak odmění vyšším množstvím energie. Někdo miluje čerstvý česnek a může ho jíst téměř v neomezeném množství, někomu malý pláteček způsobí silné očistné reakce.

Hledejte svou vlastní cestu k přirozené stravě, kousek po kousku, krok za krokem. Sami uvidíte, co z čerstvé zeleniny nebo ovoce můžete jíst ve větším množství, a co v menším. Pečlivě vybírejte, čím více bio produktů či z vlastní zahrádky, tím lépe. Čím zralejší, tím lepší. Začnete mít i přirozeně chutě na to, co tělo zrovna potřebuje. Možná budete mít 3 měsíce zvýšenou potřebu pomerančů a pomerančových freshů a pak se Vám najednou znechutí. V pořádku, tělo si vyžádá třeba nově fíky, datle, meruňky, jablka, avokáda, banány, mák, špenát, květák, celer, římský salát, cukety, některý konkrétní druh obilí, oříšků, semínek... Tělo se začne vracet do rovnováhy a postupně Vás samo bude navádět k určitým jídlům.

Zpočátku je možná dobré si tu vyváženost hlídat i pomocí našeho rozumu a logiky. Po vlastních zkušenostech a procesech v mém těle se přikláním k tvrzení pana Davida Wolfa, považovaného v Americe za hlavního protagonistu vitariánství (raw foodismu), který tvrdí, že v každé stravě, nejen syrové, je třeba, aby byly přítomny tři základní složky: cukry, tuky a chlorofyl. Strava může obsahovat i jiné složky, ale tyto tři elementy by měly být zastoupeny minimálně z 80%. Pokud jedna z nich chybí po určitou dobu, nejdéle však 2 roky, dochází k vychýlení z rovnováhy. Pokud tedy konzumuji z 95-100% syrovou stravu, dbám na vyváženost těchto 3 složek (cukry – převážně z ovoce, tuky – převážně z ořechů, semen či rostlinných olejů, chlorofyl – převážně ze salátů, špenátu apod.). Přičemž vzhledem ke složení a povaze těchto 3 složek stačí pouze malé množství ořechů a semen pro udržení rovnováhy. Zelené listí (chlorofyl) by mělo být oproti tukům konzumováno ve značně vyšším množství. Více se můžete dozvědět ve článku „Vitariánství a triangl sluneční stravy podle Davida Wolfa“, ale také ve článku "Green smoothie aneb zelené koktejly".
 
Ať už se rozhodnete pro 100% syrovou živou stravu, nebo si s ní budete jen tu a tam pohrávat, velmi doporučuji zařadit do Vašeho jídelníčku zelené potraviny, jako jsou například mladý ječmen a chlorella pyrenoidosa. Díky nim nebudete muset tolik řešit nutriční otázky. Tyto super potraviny dodají Vašemu tělu komplex vitálních a biologicky aktivních živin, které naše tělo potřebuje, a kterých není i v syrovém ovoci a zelenině takové množství, v důsledku tzv. "hladové půdy". Zelené potraviny nás nejenom vyživují a sytí, ale zároveň přirozeně čistí a chrání.

Možná se ptáte, proč se zde nepíše o mase? Třeba i syrovém, o tzv. tataráku“, když je člověk všeobecně považován za všežravce? Ano, to jsme se léta učili, ale je tomu opravdu tak? Podíváme-li se na tuto problematiku z hlediska anatomie, dojdeme k překvapivému výsledku: „Srovnáním trávicího ústrojí lidí a masožravců, býložravců a všežravců se dospělo k závěru, že lidský zažívací trakt je pravděpodobně ustrojen k přijímání čistě rostlinné stavy.“ Pokud pozřeme maso, tak jen ve formě červíka v třešni, švestce nebo ze zbytků hlíny na kořenové zelenině apod. Více o tomto tématu se můžete dočíst ve článku „Srovnávací anatomie aneb je člověk všežravec nebo býložravec?“.

Co k syrové stravě hlavně potřebujete?
Dobrý stolní mixér, hodí se i tyčový mixér, sušičku nastavitelnou i na nízké teploty (40°-45 °C), odšťavňovač, mlýnek (na mák/ořechy/kávu), hodí se i citrusovač a pak něco, co bude sloužit jako nakličovadlo. Můžete se inspirovat například zde. Pro začátek využijete i kuchyňský teploměr (ponorný, abyste dokázali pohlídat teplotu ohřívání do 42 °C). Já osobně už používám místo teploměru svůj prst. Pokud ho ponořím do ohřívané např. raw polévky, nesmím si ho "spálit", stejně tak mohu ochutnat na lžičku a bez foukání polévky musí být tak akorát = nespálí mi jazyk. Tedy řídím se teplotou mého těla. A nakonec potřebujete dávku trpělivosti, odvahy a otevřenou mysl, do které postupně začne proudit inspirace a řada nápadů na zpestření Vaší nové „živé kuchyně“.

Právě nyní se možná rozhodujete, zda jíst nebo nejíst ve stylu raw food?
K tomu bych snad jen z mého pohledu dodala, že nikdo nic nemusíme. Respektive, říká se, že musíme jen umřít. Ale i kolem tohoto tvrzení by se dala vést sáhodlouhá diskuze a hrát si se slovy a pojmy v duchu toho, zda umřít neznamená vlastně znovuzrodit se „jinde“. Takže nemusíme nic, ale můžeme. Můžeme si vybrat, jestli to zkusíme. Jestli na 100 % nebo jen na 50 %. Jestli na týden nebo na rok. Je to na každém z nás. Je to prostě možnost jiného způsobu stravování a z mého pohledu stojí minimálně za to, aby to člověk vyzkoušel. Třeba na jeden týden či jeden měsíc. A ať se každý pak rozhodne podle sebe. Každý jsme naprosto jedinečný a měli bychom se rozhodovat sami za sebe dle svých pocitů, zkušeností – zkrátka poslouchat své tělo a svoji intuici. V žádném případě netvrdím, že stravování ze 100 % syrovou živou stravou je pro každého tím nejlepším řešením. Někomu může vyhovovat cca 50 % této stravy a bude mu fajn. Někdo zjistí, že se cítí dlouhodobě nejlépe, když jí 70 % syrové živé stravy. Je to opravdu individuální a může se to průběžně měnit. Radikální přístup není dle mého názoru vhodnou volbou téměř nikde, natož jde-li o to, co „pouštíme“ do svého vlastního těla a jaké pocity to v nás vyvolává. I v souvislosti se stravováním bychom měli dbát na to, abychom se udržovali v rovnováze.

Přeji Vám ze srdce, abyste každý našel svůj vlastní způsob, jak udržovat a podporovat své zdraví i pomocí stravy vhodné právě pro Vás, a abyste našli svou jedinečnou cestu k harmonii a rovnováze.

 

A pokud to chcete zkusit s pomocí syrové živé stravy, můžete se při tvoření raw jídel inspirovat v sekci raw food recepty »

 

Sylva

 

 
 

Reklama:

© 2012-2017 Syrová-strava.cz - všechna práva vyhrazena.