Přirozená strava, enzymy a jejich význam podle Ernsta Güntera

05.12.2012 18:48

Co vlastně enzymy jsou a v čem spočívá jejich význam? Enzymy jsou organické látky, které vznikají v rostlinných a živočišných organismech a umožňují rozložení a zužitkování naší přirozené potravy a různé metabolické procesy ve tkáních. Bez enzymů se buňky nemohou dělit. Nemohou růst ani v rostlinné, ani v živočišné říši.

 

Člověk se narodí s určitou zásobou enzymů. To jsou endogenní enzymy, a když tělu nedodáme s potravou jiné (exogenní) enzymy, zásoba se vyčerpá. Vznikají choroby a organismus předčasně stárne a umírá.

 

Protože enzymy jsou termolabilní, podléhají při vaření zkáze. Organismu je můžeme v potřebném množství dodat jen v podobě tepelně nezpracované potravy. Nejvíce enzymů je v obilných zrnech, luštěninách, v semínkách slunečnice, tykve a v ořechových jádrech. V zelenině a ovoci je jich o něco méně, zato mají zvýšený obsah vitamínů, který je k normální funkci enzymů potřebný. V důsledku nedostatku enzymů může dojít k poruše výroby hormonů ve žlázách, k poruše odstraňování škodlivého odpadu v játrech a ledvinách, je ohrožen vznik zdravých a odstraňování vadných a porušených buněk ve tkáních. S nedostatkem živých enzymů souvisí vznik civilizačních chorob, především aterosklerózy a jejích smrtelných následků, rovněž i rakoviny.

 

Když se v organismu vyčerpají endogenní enzymy a včas nedodají exogenní enzymy, dochází k předčasnému stárnutí. Z toho vyplývá, že při dostatečném zásobování enzymy se organismus vzpruží, potíže stáří vymizí, buňky se regenerují, pokožka se stane elastickou, funkce žláz se obnoví a dojde k postupnému omlazení celého organismu, a to i ve sféře sexuální.

 

Přirozená strava je i nejlepším kosmetickým prostředkem. Enzymy urychlují obnovování buněk, tím zabrání vytváření vrásek, udržují hebkost a mladistvý vzhled pokožky.  

 

Obavy, že v zimě je zásobování enzymy nemožné, jsou neopodstatnělé. I když není dostupná čerstvá zelenina a ovoce, nesmíme zapomínat na brambory, mrkev, červenou řepu, česnek, cibuli, zelí apod. Nejbohatším pramenem čerstvých enzymů jsou naklíčené obiloviny a luštěniny.  

 

Mateřské mléko obsahuje v prvních dnech po porodu pětkrát více enzymů než později. Předvídavost přírody je obdivuhodná. Novorozeňátko potřebuje totiž v počáteční etapě svého života mimořádně vysokou dávku enzymů. 

 

V našich úvahách jsme už poznali, jak obdivuhodnou úlohu enzymy zastávají, a že jejich funkce podléhá zákonům přírody. Necháme čtenáři na uváženou, jestli ničení enzymů vařením, pasterováním a konzervováním není zločinem proti samé podstatě přírody. Zmíněné procesy znehodnocují i ostatní výživné látky, vápník, fosfor, síru, železo a mnohé další. Tím způsobují celou řadu chorob. Chemici sice tvrdí, že vařením se minerální látky nemění. A to je pravda. Jenže po vaření už nejsou přítomny enzymy, které s minerálními látkami byly organicky provázané. Proto je organismus už nemůže zužitkovat. Stanou se škodlivým odpadem.

 

V jedné zoologické sbírce v Schaffhausenu můžeme spatřit na lebkách psů a koček mnoho případů zubního kazu. Ale u zvířat žijících ve volné přírodě zůstávají zuby zdravé, protože nežerou nic vařeného.  

 

Syrová strava zabrání nejen vzniku zubního kazu, ale i artróze, ischiasu, poškození páteře, ostatním chorobám kostí, které jsou důsledkem nedostatku minerálních látek ve vařené nebo konzervované potravě.

 

Současně s nedostatkem minerálních látek dochází k překyselení organismu, a tím i ke vzniku dalších chorob. V uvařené stravě se zvýší koncentrace kyselin a odpadu, které se dostávají do krve a měly by být z organismu vyloučeny. Jenže v důsledku přetížení vylučovacích orgánů se tento odpad usazuje ve svalech, kloubech, tepnách, žlučníku, ledvinách, kůži atd. Tak vzniká revma, ateroskleróza, srdeční onemocnění, žlučníkové kameny, kožní choroby a podobně.

 

Může znít neuvěřitelně, když konstatujeme, že příčinou všech infekčních chorob je opět jen zaplavení organismu kyselinami a nadbytečným odpadem z nepřirozené vařené potravy.

 

Obavy před choroboplodnými zárodky a viry jsou neopodstatnělé za předpokladu, že si člověk nezničil od přírody vrozenou odolnost proti všem chorobám. U dětí, které jsou od útlého věku o syrové potravě, nejsou často potřebná ani různá, často nebezpečná, očkování. I bez nich jsou tyto děti odolné proti infekčním, ale i všem civilizačním nemocím. Máme-li své děti rádi, vychováváme je ke zdravému životu dobrým příkladem. 

 

Papoušek ze sousedství nemůže dostávat pražené oříšky, neboť by ochořel. Proč ale můžeme dávat pražené oříšky našim dětem, které jsou nám jistě dražší než nějaký papoušek? Proč je lidem zatajována pravda a ti z nedostatku enzymů a vitamínů trpí nejrůznějšími nemocemi a předčasně umírají?

 

Mnoho lidí má organismus zamořený škodlivým odpadem tak, že jejich život končí náhle. V nejlepších letech života na následky závažného onemocnění, případně na infarkt. Často jsou to lidé, kteří nikdy neměli vážnější zdravotní obtíže. Jejich zdraví však bylo pouze zdánlivé, neboť následkem nepřirozené stravy s nedostatkem plnohodnotných a neznehodnocených enzymů, vitamínů a minerálních solí, se často projeví až po dlouhých letech, když už je pozdě. Tehdy nepomohou ani léky, ani ozařování, ani transplantace orgánů.

 

Je zcela přirozené, že srdce transplantované do otráveného těla rovněž brzy vypoví službu. Při každé chorobě je nemocné celé tělo. Pokud budeme tento poznatek zanedbávat a stále se nejrůznějšími metodami pokoušet léčit jen propuknuvší chorobné příznaky, a ne celého člověka, bude naše snaha marná.

 

Někdo může namítnout, že jsou takoví jedinci, kteří se nestravují podle zásad přirozené výživy a přece se dožívají vysokého věku. Nezapomínejme, že jde o velmi vzácné výjimky u lidí, kteří většinou žijí střídmě a též jsou vystaveni nejrůznějším chorobám a potížím stáří. 

 

Syrovou stravou lze vyléčit nejen těžké choroby, ale i menší nepříjemnosti jako bolesti hlavy, vyrážky, zápach z úst, únava, zácpa a jiné. Kdo chce odvyknout černé kávě, kouření, lihovým nápojům, tomu doporučujeme začít hladovkou. I proti nespavosti je přirozená strava účinným prostředkem. Kdyby člověk i méně spal, není následující den unavený ani ospalý.   

 

U vážnějších chorob se předpokládá, že léčení potrvá o něco déle, protože i přechod na přirozenou stravu může někomu trvat delší čas. Musí však postupovat důsledně. Pro začátek doporučujeme radikálně omezit maso a živočišné tuky, potraviny připravené z bílé mouky, vařená vejce, pasterizované nebo vařené mléko, bílý cukr, čokoládu a kuchyňskou sůl.  

 

Slunce, voda a pohyb na čerstvém vzduchu mají při syrové stravě velký význam. Nezapomínejme, že včasná prevence chorob je lepší než opožděné léčení. 

 

Známá autorita v oblasti výživy, Dr. Kellog, řekl: “Člověk je jediným živým tvorem, který vědomě páchá sebevraždu tím, že otráví svou potravu dříve, než ji zkonzumuje.”

 

Vařením se znehodnotí i ovocné cukry a škrob. Syrové ovoce je vhodné i pro diabetiky. Uvařené však ne. To je další důkaz škodlivosti vaření potravin. Ovoce by se vůbec nemělo vařit ani sterilizovat. Ke konzervování je vhodnější využít mrazení. Ještě větší měrou se zahřáním poškozují tuky a oleje. Pak způsobují aterosklerózu. Za studena lisované rostlinné oleje však vzniku aterosklerózy a jejím smrtelným následkům brání.  

 

Vařením se změní i přirozené aróma a chuť pokrmů. Potom je musíme ochucovat solením a slazením bílým cukrem. Oba dva postupy jsou zdraví velmi škodlivé. Je to skutečně žalostná náhrada za znehodnocení přirozené syrové stravy. Vařením se značně zmenší objem potravy. Syrové stravy stačí jedna třetina až jedna čtvrtina, aby se aspoň objemově vyrovnala potravě vařené. Pokud jde o výživnou hodnotu, tu nemůžeme ani větším objemem dosáhnout. Za větší množství potravin je třeba i více zaplatit. Ale výdaje za léčení a léky mnohokrát překročí zvýšené výdaje za potraviny. Žádná čísla však nemohou vyjádřit utrpení, které způsobuje nepřirozené stravování. Tak mnoho je člověk ochoten obětovat za trošku pochybného požitku. Přitom lidská chuť může být velmi snadno změněna, protože jde jen o návyk.  

 

Ten, kdo si plně uvědomuje, že zde jde o otázku života ve zdraví nebo živoření v chorobách a o předčasnou smrt, ten je připraven přejít na syrovou stravu bez problémů. Dobře si pamatuji, jak jsem přitom sám postupoval. Měl jsem tehdy nejraděj sardinky. Když jsem se začal přeorientovávat, kupoval jsem si týdně jen jednu krabičku. Postupně jsem kupoval sardinky stále řidčeji. Po půl roce jsem na sardinky úplně zapomněl. To už jsem měl oblíbená úplně jiná jídla.

 

Co znamená život a peníze bez zdraví? Tato úvaha by nám měla ulehčit naše rozhodování.

 

Zdroj: Výňatek z knihy „Přirozená strava – život bez chorob“, Ernst Günter, vydalo nakladatelství Popular v roce 1990. 

 


Zpět

 
 

Reklama:

© 2012-2017 Syrová-strava.cz - všechna práva vyhrazena.