Přirozená a nepřirozená strava z pohledu MUDr. Kristine Nolfi

24.11.2012 19:37

Jak všichni víme, život je připoutaný k hmotnému organismu - tělu. Toto tělo musí být proto schopné vázat životní energii, což je skutečnost, s kterou náležitě nepočíláme. Je nám též známo, že náš život úplně závisí na Slunci. Kdyby nebylo Slunce, nebylo by ani života na Zemi, jen tma a pronikavý chlad. Je to však jedině rostlinstvo se svými do široka se rozprostírajícími zelenými listy, které jsou schopné zachytávat sluneční světlo a kumulovat je v kořenech, hlízách, ovoci a semenech. My, lidé a zvířata, nedokážeme tímto způsobem využít sluneční světlo. Proto jak lidé, lak i zvířata potřebují rostliny jako zprostředkovatele mezi sebou a Sluncem. Čerstvá syrová rostlinná strava znamená vlastně výživu slunečním světlem a má největší výživnou hodnotu, která nemůže být žádným způsobem zvýšená nebo zvětšená, ale jen zmenšovaná!

K tomu dochází při vadnutí, skladování, sušení a kvašení, nebo když potravu vaříme, pečeme, smažíme nebo sterilizujeme. Život nesnáší velké ohřívání. Když zmizí život, ztrácí potrava svoji přirozenou svěží chuť a vůni. Co se potom všechno musí udělat, aby jídlo mělo vůbec nějakou chuť! A to my děláme!

• Mícháme dohromady mnoho rozličných složek, přidáváme sůl, cukr, koření, tuk, máslo atd.
• Odstraňujeme z pšeničného zrna klíček a plevy, abychom získali pšeničnou mouku na pečení chleba a koláčů.
• Lupeme rýži, připravujeme umělý cukr a cukrovinky, odstraňujeme z jablek a hrušek kůži, semena, zrnka, loupeme brambory a mrkev.
• Pojídáme ohromný přebytek živočišných bílkovin v podobě masa, ryb, vajec, sýrů a mléka.
• Připravujeme nápoje z kávových a kakaových zrn a čajových lístků, které obsahují dráždivé jedy.
• Připravujeme pálenku a z obilí a hroznů opojné jedy, které dráždí a ochromují především šedou kúru mozkovou.
• Konzervujeme potraviny s jedovatými chemikáliemi, jakými jsou kyselina benzoová, salicylová, sanitra, kyselina bórová, aby dlouho vydržely a krásně vypadaly. Zkrátka, ničíme syrovou stravu - přirozenou potravu tak, jak je to jen možné, a nevíme nic o následcích svého počínání.
• K tomu přistupuje i to, že užíváme léky zmírňující bolest, uspávací a uklidňující přípravky, projímadla a další různé silné chemické jedy nebo přinejmenším organismu cizí látky.
• Vdechujeme dým z dráždivých a silně je­dovatých tabákových listů.
• A nakonec, aby se na to nezapomnělo, obděláváme špatně půdu. Nesprávně ji hnojíme.
• Na ovoce a stromy aplikujeme postřiky různými chemickými jedy, které obsahují síru, měď, olovo, arzén, nikotin a jiné.

Každý, kdo jen trochu přemýšlí, by měl pochopit, že naše nynější vyžíva je mimořádně škodlivá. Je nejčastější a nejzávažnější příčinou tělesných a duševních nemocí a de­generace lidského organismu.

Obvyklé jídlo, i včetně vařené vegetariánské stravy, ukládá v našem organismu jedovaté látky. Avšak syrová strava - živá potrava - sluneční světlo odstraňuje a vylučuje tyto jedy a obnovuje přirozené životní funkce. Naše potrava musí mít takové složení, aby co nejdokonalejším způsobem zabezpečovala pro tělo látky, které jsou potřebné pro probíhající biochemické procesy. Musí napomáhat vstřebávání výživných látek a zvyšovat pohyblivost střev normálním způsobem tak, aby byly odstraňovány produkty. Nestačí, že výživa je dobrá. Je potřebné starat se o to, aby potraviny neobsahovaly škodlivé látky, aby nečistoty nezůstávaly v těle příliš dlouho, protože by potom zahnívaly v tlustém střevu. Nejlepší potravou je přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoliv druhu. Syrová zelenina, obilí, brambory, syrové ovoce a ořechy obsahují všechno potřebné pro život.

Mají i jiné výhody - povzbuzují žaludeční a střevní pohyby, s jejichž pomocí se smíchávají trávicí šťávy s potravinami, a podporují vyprazdňování. Výhodné je to, že živá potrava je stravitelnější a sama podporuje trávení. Syrová zelenina je trávená v žaludku a střevu asi hodinu, vařená potřebuje 3 hodiny a vytváří přitom více nečistot. Syrová strava podporuje dokonalé trávení až na nejjednodušší a nejsnáze vstřebatel­né substance. Napomáhá odstraňovat přirozeným pohybem odpadové látky z tlustého střeva, které se vyprazdňuje pravidelně a dokonale. Zahnívající odpadové látky nemají možnost se shromažďovat a otravovat organismus. Výkaly jsou bez zápachu, měkké, neškodné a nezapáchají. Užitek ze živé potravy je větší a lepší. Současně šetříme pracovní energii i svoje trávení a vylučování, získáváme energii lepším a důslednějším využitím potravy. Výsledkem je přebytek energie, jaký jsme nikdy předtím nepociťovali.

Zjistíme to však až poté, co se dostatečně zbavíme v těle uložených jedovatých látek, které vyvolávají choroby. Můžeme se starat nejen o udržení života, ale máme ještě dost času a sil i pro pěstování speciálních zájmů, pro něž máme vrozené vlohy a které se nám líbí. Představte si, co to znamená: Tělo se uchovává čisté a zdravé, duše získá rovnováhu a harmonii. Zlé dědičné vlohy k chorobám, sklon k duševním chorobám, sebevraždám, zločinům se nevyvíjí.

Živá potrava je bohatá na vitamíny, minerální soli, má velký přebytek zásad. Velká uzdravovací schopnost živé potravy je daná obsahem světla a sluneční energie - obsahem života. Hodnota potravin se tradičně měří „kaloriemi". Živá potrava se může, jak zdůrazňuje švýcarský lékař Dr. Birchner-Benner, měřit světelnými jednotkami, nebo ještě lépe výsledkem, který dosáhneme při jejím užívání - buď nemoc, nebo zdraví. Živé potraviny zvyšují odolnost organismu vůči infekčním chorobám lépe než očkování. Ale jestliže máme přebytek zásad v našem organismu, nevěřím, že bychom vůbec byli náchylní k nemocem. V každém případě je skutečností, že v roce, kdy jsem jedla jen syrovou stravu, jsem nebyla nemocná. Ani jsem nenachladla, i když jsem byla vystavena nákaze. Mnozí z mých pacientů mají se syrovou stravou stejnou zkušenost. I Dr. Birchner zdůrazňuje, že výživa má největší význam pro odolnost organismu. Věří, že mnohé, v současné době nevysvětlitelné, nemoci jsou způsobeny právě nesprávnou výživou nebo dráždivou výživou předcházejících generací.

Syrová strava nevyžaduje ani žádné přísady, jakými jsou např. koření a sůl. Poskytuje zdraví, svěží pleť, jasné oči, zdravé a silné vlasy, dělá nás silnými, pružnými a vytrvalými, bystří smysly, zvětšuje vitalitu, podporuje iniciativu, udržuje nás štíhlé, zkrátka, je to životospráva dodávající krásu jako žádná jiná. Instinkt lidí je otupený. Živou stravou se znovu zostřuje, takže se na něho znovu můžeme spolehnout a opět ho používat.

Jak už bylo řečeno, syrová strava není nic nového. Je prastará. Věda odhadla existenci člověka na více než 100 000 let, ale teprve asi před 20 000 lety se na severu začal využívat oheň. Přípravu potravy vařením, pečením, smažením, smícháváním mnoha složek dohromady a přidávání cukru, soli a koření, aby strava byla aspoň trochu chutná, děláme tak důsledně, že se vlastně od dětství živíme jen mrtvou stravou (samozřejmě až na tu trochu syrového ovoce v létě). V přirozeném prostředí všechny části přírody, ať už rostlinné, nebo živočišné, když nejsou živé, spějí k zpráchnivění, hnití a rozkladu. Totéž se děje i v našem organismu.

Když přijímáme mrtvou potravu, dává nám jen málo živin, ale v našem zažívacím traktu se tato potrava rychle kazí.

• Vytváří se mnoho zapáchajících jedů, které se dostávají do krve a znečišťují ji.
• Nečistá krev obvykle otravuje buňky organismu, nemůže mu dodat to, co nutně potřebuje.
• Není schopná ani odstraňovat odpadové látky, protože je jimi sama znečištěná. To zapříčiňuje nahromadění jedů v organismu.
• Organismus proti těmto jedům bojuje tím, že vytváří protijedy. To však vede k neustálému boji a postupnému oslabování. V našem těle dochází k otravě kyselinami, stáváme se ospalými a unavenými, jsme deprimovaní a churaví.

Jestliže jíme vařenou a kombinovanou stravu, dostáváme ve výživě druhořadé bílkoviny s přebytkem kyselin. Živiny jsou zužitkovávané současně s vytvářenými odpadovými produkty. Ty jsou potom příčinou nižných nemocí (poruch látkové výměny), snižuje se přínos potravin a zvyšuje se jejich spotřeba. Jestliže využíváme jednoduché přírodní produkty, máme v potravě přebytek zásad, a proto i bílkoviny z rostlin, nezměněné a nezkažené, jsou velmi hodnotné. Potrava se tak využívá tím nejlepším způsobem. Vznik nečistot je snížený dokonalejším spalováním a tím jsou též odstraněny poruchy metabolismu. Vyprazdňování nečistot je snazší. Zvýší se síla organismu a současně se sníží potřeba potravy.

Po sněžení "normálního" vařeného jídla následuje vždy leukocytóza vyvolaná trávením (zvýšení počtu bílých krvinek v krvi). Jestliže se najíme znovu po dvouhodinové přestávce, zvyšuje se leukocytóza po druhém jídle mnohem více. Naproti tomu syrová strava leukocytózu nevyvolává! Dr. Hasselink z Haagu se zabýval touto problematikou už v r. 1949 a konstatoval: „Prof. Dandera objevil v r. 1946, že vždy, když se člověk nají, zvýší se na půl hodiny počet bílých krvinek v krvi, např. ze 7 000 na 12 000/mm3. Nejprve vznikla domněnka, ze je to normální fyziologický jev, ale až pokusem, který uskutečnil Kušakov, bylo zjištěno, že toto zvýšení počtu bílých krvinek nastává jen po sněžení vařeného jídla, a nikdy při konzumaci syrové stravy. Je tedy zřejmé, že náš organismus není uzpůsoben potravě denaturované ohříváním. Jinak by nebylo mobilizováno tolik bílých krvinek, které jsou přece „policisty" v našem organismu. Totéž platí o používání bílého cukru, který rafinováním úplně ztratil svoji přirozenou povahu. Tu bylo zvýšení počtu bílých krvinek ještě drastičtější - ze 7 000 na 17 000. Při dietě, v níž se bílý cukr nevyskytuje, se leukocytóza neobjevila vůbec."

Zdroj: výňatek z knihy „LÉČENÍ STRAVOU – zázračné léčení syrovou stravou“ od MUDr. Kristine Nolfi, zakladatelkou sanatoria „Humlegaarden“ v Humlebecku na léčení syrovou stravou. Knihu vydal Eko-konzult.

Zpět