Organický vitamín C – pohon pro náš imunitní systém

13.04.2018 18:17

Imunitní systém zajišťuje ochranu organismu před mikroorganismy, které způsobují infekční, virová, bakteriální a jiná onemocnění. Název imunitní „systém“ není náhodný. Jde opravdu o celý systém, nikoliv o jednu entitu nebo jeden orgán, který by imunitu zajišťoval. Fungování imunitního systému je předmětem mnoha studií, řada věcí je známá a mnoho dalších zatím odhaleno nebylo. Co je však zcela zřejmé – existuje mnoho kroků, kterými můžeme svůj imunitní systém posílit.

Pojďme se podívat, jak se na posílení imunity a vitamín C dívá například pan Brouček z Detoxy.cz, který se věnuje přírodní medicíně, zdraví a zdravému životnímu stylu.: „Důležitost vitamínu C pro náš organismus je nesporná. Dle vědců se účastní 15 000 metabolických procesů v našem těle. Jeho znalost je pro naše zdraví tedy mimořádně důležitá. Pokud bych měl ze všech výživných látek, potřebných pro organismus a jeho správnou funkci, zdůraznit jeden nebo dva nejdůležitější, pak by mezi ně rozhodně patřily vitamíny C a D. Neexistuje jiný vitamín, jehož účinky jsou zdokumentované tolika studiemi a kterému by věda věnovala tolik pozornosti, jako vitamínu C. Vědecká evidence účinků vitamínu C je jednoznačná, přesto tyto informace nejsou v medicíně využívány. V níže uvedeném textu jsem shrnul to nejdůležitější, co by každý člověk měl o vitamínu C vědět. Dle mého názoru by se takové informace měly vyučovat na základních školách“, uvedl pan Brouček z Detoxy.cz.


Genetický defekt druhu Homo Sapiens
Není příliš známým faktem, že všichni zástupci druhu Homo Sapiens (tedy všichni lidé) se narodili s vážným a životu nebezpečným genetickým defektem: náš organismus není schopen sám vytvářet vitamín C. Tato schopnost se ztratila před mnoha milióny let u našich předchůdců "haplorrhini", což je řád vyšších primátů. Tím se výrazně odlišujeme od většiny savců i jiných zvířat, jejichž tělo je schopno vitamín C dle potřeby vyrábět.

Proč zvířata netrpí nachlazením?
K významu vitamínu C pro imunitní systém se dostanu za chvíli. Při ohrožení organismu infekcí výrazně stoupá potřeba vitamínu C. U zvířat dojde k automatickému zvýšení tvorby vitamínu C ve střevech. Ten je využíván jako "pohon" pro bílé krvinky, které pak mohou účinně zlikvidovat "vetřelce". Vitamín C také podpoří produkci látky zvané interferon, která stimuluje obranu organismu. U zvířat tedy existuje tento přirozený mechanismus "samovýroby" vitamínu C dle aktuální potřeby.

Člověk nemá jinou možnost, než čerpat vitamín C z přírodních zdrojů. Historicky v tom nebyl problém - lidé konzumovali dostatek neznehodnocené rostlinné stravy, zejména ovoce a zeleniny. Dvojnásobný nositel Nobelovy ceny pan Linus Pauling uvádí, že strava pračlověka obsahovala si 40x více vitamínu C, než dnes. Lidé také intuitivně a ze zkušeností věděli, že při oslabení infekcí je potřeba přísun zvýšit.

A proč je dnešní člověk tak náchylný na infekce a jiná onemocnění?
Jedním z důvodů je to, že velká část obyvatelstva trpí chronickým a dlouhodobým nedostatkem výživných látek, mimo jiné i vitamínu C. Ve studii prováděné v Německu (zahrnující 23 000 osob) to bylo 49% u žen mezi 19 a 35 lety. Tři francouzské studie potvrdily nedostatek vitamínu C u 25-60% mužů a 15-60% žen. Podobné výsledky ukázala i studie amerického Ministerstva zemědělství.

Symptomy nedostatku vitamínu C
Máte-li nedostatek vitamínu C, můžou se u Vás vyskytovat některé z těchto symptomů:

  • náchylnost k alergiím
  • krvácení dásní
  • náchylnost k infekcím
  • oslabená imunita
  • únava
  • špatné spalování tuků


V případě dlouhodobého nedostatku vitamínu C se pak objevují například:

  • srdečně-cévní onemocnění
  • rakovina
  • šedý zákal a makulární degenerace
  • vysoký krevní tlak


Pan C Vitamín a co ukazují vědecké studie
Vitamín C se podílí na 15 000 různých metabolických procesech. Bez nadsázky lze říci, že bez vitamínu C nebude v těle fungovat prakticky nic. Od metabolismu tuků, přes imunitu, eliminaci volných radikálů, až po tvorbu a využití hormonů. Nespočet vědeckých studií prokazuje působení výživných látek a specificky vitamínu C na náš organismus a ukazují jeho důležitost pro naše zdraví.

Pojďme se podívat na některé oblasti, kde vitamín C sehrává životně důležitou roli.

Srdečně-cévní onemocnění
Těšíte se na "svůj infarkt"? Pak vězte, že na srdečně-cévní onemocnění umírá v západním světě téměř každý druhý člověk. Jedním z hlavních důvodů je to, že dochází k ucpání cév zoxidovanými tuky, například cholesterolem. Problémem však není cholesterol samotný - naopak, to je životně důležitá "substance". Problémem je jeho oxidace, vzniklá nedostatkem antioxidantů, jmenovitě vitamínu C, E, selenu a řady dalších. Mnoho studií s desítkami až stovkami tisíc účastníků prokázalo, že dostatečným příjmem vitamínu C je možné snížit riziko srdečně-cévních onemocnění o 25-40%. To dokáže pouze jeden vitamín!

Další velmi zajímavá a důležitá fakta o vitamínu C:

  • vitamín C (spolu s dalšími antioxidanty) zachycuje volné radikály, čímž brání před oxidací tuků kolujících v cévním systému
  • přebírá také volné radikály od dalších antioxidantů (např. od vitamínu E) a tak jim opět umožňuje plnit jejich antioxidační funkci
  • obnovuje flexibilitu arterie, čímž omezuje vznik malých trhlinek
  • snižuje kornatění tepen a cév
  • samotná strava bohatá na vitamín C neprokázala dostatečný efekt na snížení kardiovaskulárních nemocí - toto riziko se významně omezilo (min. o 25%) až při užívání kvalitních doplňků stravy. Za  hlavní důvod tohoto jevu považuji znehodnocené potraviny a prokázaný úbytek výživných látek v nich.


Šedý zákal a makulární degenerace
To jsou onemocnění oka, která vedou k vážnému omezení zraku a posléze ke slepotě. Jejich výskyt je stále častější a projevuje se u stále mladších lidí. Pečlivě čtěte následující fakta:

  • Sítnice oka obsahuje kolem 130 miliónů buněk citlivých na světlo. Jejich úkolem je změnit světelné vlnění na nervový signál, který náš mozek vyhodnocuje a vytváří obraz, který vidíme. To vše se děje na neuvěřitelně malém prostoru v zadní části oka.
  • Centrum nejostřejšího vidění se nazývá macula lutea, česky žlutá skvrna. Tento prostor několika mm2 obsahuje nejvyšší koncentraci antioxidantů v celém těle! To je proto, aby Vaše oči chránily před volnými radikály a jejich ničivou činností.
  • V sítnici oka (u zdravého oka) je uloženo až 30x více vitamínu C, než v okolních tkáních.
  • Četnost výskytu šedého zákalu je o 80% nižší u osob, které mají v krvi obsažena vysoká množství vitamínu C, E a beta-karotenu.
  • Ve studii se 118 000 účastníky se prokázalo, že vysoký přísun čerstvého ovoce a zeleniny snižuje riziko vzniku makulární degenerace o 64%.
  • Opakované studie prokazují, že dostatek vitamínu C snižuje výskyt makulární degenerace o 35-45%.
  • Další studie ukázaly, že dostatek vitamínu C dokáže snížit výskyt šedého zákalu o 45-77%.


Je třeba k tomu ještě něco dodávat? Myslím, že nikoliv. Přijít o zrak je asi to nejhorší, co se Vám může v životě přihodit. Ideální je věnovat se prevenci. A v případě výskytu těchto onemocnění nezbývá nic jiného, než začít antioxidanty doplňovat a pomoci jim, aby se efektivněji dopravily do očí.

Imunita
K pochopení role vitamínu C a dalších antioxidantů pro imunitní systém je důležité vědět, jak tělo proti "vetřelcům" bojuje. Bakterie, viry a další škodlivé mikroorganismy jsou všude kolem nás - i v nás. Bakterie je nejčetnější organismus na zeměkouli. Problém nastává tehdy, když si s nimi imunitní systém neví rady. Role antioxidantů pro silnou imunitu je neoddiskutovatelná a funguje zhruba takto: Proti "škůdcům" ve Vašem organismu bojují buňky imunitního systému, takzvané T-buňky. Ty doslova "požírají" viry a bakterie, přičemž v tomto procesu se uvolňuje velké množství volných radikálů. Ty narušují buněčné stěny "vetřelců" a T-buňka pak může tyto oslabené buňky zničit. Jenže volné radikály si nevybírají a narušují buněčné stěny všeho, co jim přijde do cesty. Aby nezničily samotnou T-buňku, je v její buněčné stěně uloženo mnoho vitamínu C, který tyto volné radikály "odchytává". V buňkách imunitního systému je vitamínu C uloženo asi 40x více, než v jiných buňkách.

Co se stane, když v organismu není dostatek vitamínu C a dalších antioxidantů?
Možná už tušíte - aby tělo ochránilo své imunitní buňky před zničením, sníží imunitní systém svojí výkonnost. Aby tělo zvítězilo nad množícím se virem či bakterií, potřebuje vytvářet silnou protiobranu, tedy miliony imunitních T-buněk. K tomu je potřeba snadno dostupná bílkovina (získávaná ze svalů) a antioxidanty, specificky vitamín C.

Desítky a stovky studií potvrdily pozitivní působení vitamínu C na imunitní systém. Například ve studii s kanadskými vojáky se při podávání dávek vitamínu C snížila četnost nachlazení o 68%. V jiné studii došlo při podávání antioxidantů ke snížení délky infekce na 23 dnů za celý rok, u skupiny bez vitamínů to bylo 48 dní. Také doba používání antibiotik byla zkrácena z 32 na 18 dní.

Působení vitamínů na imunitní systém je zcela jednoznačné a "v období chřipek" je jejich zvýšený příjem mimořádně důležitý.

Rakovina
Pozor, jde do tuhého. Diagnózu "rakovina" si v ČR vyslechne v průběhu života každý třetí člověk a každý čtvrtý na ní umírá. Co kdybyste mohli snížiti riziko jejího vzniku o 50%? Výsledky studií hovoří opět jednoznačně. Profesor Block z univerzity v Berkeley vyhodnocoval výsledky 164 studií o 13 druzích rakoviny. Celkem 129 z těchto studií prokázalo, že průměrná četnost výskytu rakoviny je o 50% nižší, pokud jsou v krvi dostatečná množství vitamínu C, E a rostlinných antioxidantů. Ke stejnému výsledku dospěla studie Národního institutu pro výzkum rakoviny v USA - ta zkoumala 47 klinických studií, které se týkaly pouze vitamínu C. Výsledek? Čtyřicet z těchto studií ukázalo, že osoby s nejvyšším množstvím vitamínu C mají o polovinu nižší riziko vzniku rakoviny. Mikroživin působících v prevenci a léčbě rakoviny je samozřejmě více, než pouze vitamín C. Je ale neuvěřitelné, že jeden jediný vitamín dokáže o tolik snížit riziko takto obávaného onemocnění. Je také neuvěřitelné, že s tím medicína nepracuje.

Další oblasti pozitivního vlivu vitamínu C:

  • U poškození nervové soustavy, Alzheimerovy nemoci a demenci: například o 34-70% nižší riziko vzniku Alzheimerovy nemoci u účastníků studií s nejvyšším přísunem vitamínu C a E; o 50% nižší riziko ztráty duševní výkonnosti při zvýšeném příjmu těchto vitamínů.
  • Ochrana cév při cukrovce: zvýšené množství cukru v krvi díky reakci s bílkovinou vede mimo jiné k postupnému ucpávání cév. Vitamín C může tuto reakci cukru s bílkovinou snížit o 33%, jak ukázala jedna ze studií. Také snížená funkce ledvin u diabetiků vede k přílišnému vylučování vitamínů, jejich zvýšený příjem je tedy nutností.
  • Nikotin, kofein, aspirin, antibiotika, či antikoncepce zvyšují vylučování nebo transport vitamínu C (a dalších výživných látek). Je to tak hrozné? Tak například aspirin (acylpirin apod.) zvyšuje 10x vyplavování vitamínu C z těla a brání jeho transportu v organismu. Dvě až tři cigarety denně (díky volným radikálům, které kouření vytváří) odčerpají z organismu celou denní dávku vitamínu C. V takových případech je vyšší přísun organického Vitamínu C velmi důležitý.
  • Kožní onemocnění, alergie a astma jsou přímo spojeny s dlouhodobým zatížením organismu škodlivými látkami (chemikálie apod.). Za alergické symptomy je odpovědný imunitní transmitter histamin (lékaři podávají antihistaminika, ovšem s vedlejšími účinky). Studie prokazují, že astmatici a alergici mají v krvi nízké hladiny vitamínu C, který se podílí na odbourávání histaminu. Sedm studií ukazuje omezení astmatických záchvatů s pomocí vitamínu C.
  • Vitamín C také váže škodlivé látky a těžké kovy, například nitráty vznikající vlivem cigaretového kouře, olova a dalších faktorů. Škodlivé látky lze omezit, ale úplně jim neutečete. Dostatek vitamínu C je tedy mimořádně důležitý pro jejich odbourávání.


Příběh vitamínu C
Fajn, takže možná hodně z vás si nyní řekne: „Hurá do lékárny pro tablety vitamínu C“. Zde tedy pozor – tablety obsahující vitamín C v podobě kyseliny askorbové mohou – když to s nimi přeženete – způsobit žaludeční problémy nebo dokonce vředy. Navíc kyselinu askorbovou neumí tělo ani vstřebat, ani zpracovat, není-li v kombinaci s látkami, které se nazývají bioflavonoidy. To ale není vše. Nové vědecké poznatky o využívání vitamínu C lidským tělem ukazují, že pro správný metabolismus vitamínu C jsou potřeba nejen bioflavonoidy, ale také vápník.

V přírodě se vitamín C nikdy nevyskytuje samostatně a kyselina askorbová je pouze jedna ze součástí komplexu chemických látek, které by se správně měly nazývat komplexním vitamínem C. Jsou to zmíněné bioflavonoidy, vápník a další látky. Pouze tento komplex látek v těle funguje tak, jak popisoval výše uvedený text a studie.

Jaký je nejlepší zdroj vitamínu C?
Jsou to organické přírodní suroviny. Mezi nejbohatší přírodní zdroje patří například (v tomto pořadí):

  • švestky kakadu (jinak též gubinge, kozlí švestky, lat. Terminalia ferdinandiana) - australská rostlina, bohužel v EU řazená mezi tzv. "potraviny nového typu" a její používání v EU by vyžadovalo složitý a drahý legislativně-schvalovací proces.
  • camu camu - pocházející z Jižní Ameriky, obsahuje 30-60x více vitamínu C než například citrusy. Kromě toho také bioflavonoidy, anthocyany, vápník, draslík, železo, některé B-vitamíny.
  • acerola - třešničky ze stromu pocházejícího z Jižní Ameriky. Dosahují jen o málo nižší koncentrace vitamínu C než camu camu a samozřejmě i další mikroživiny.
  • šípky - obsahují až 10x více vitamínu C, než citrony. Kromě něj obsahují např. riboflavin a další.
  • kapusta - kromě vitamínu C bohatá na bioflavonoidy, lutein a zeaxantin (významné antioxidanty) a mnoho dalších výživných látek.
  • petržel, koriandr (semeno) a samozřejmě citrusy (citróny, pomeranče, mandarinky apod.)


Jaká je potřebná denní dávka vitamínu C?
Zde mám pro vás možná překvapivou odpověď: NEEXISTUJE jedno číslo, které by bylo možné označit za univerzální správnou dávku vitamínu C. Lidské tělo není stroj. Potřeba výživných látek je individuální a navíc proměnná v čase. Jednu jistotu však máte: takzvaná doporučená denní dávka (DDD) vitamínu C je pro Vaše zdraví naprosto nedostatečná.

To není obchodní argument, na tom se dnes shoduje většina vědecké komunity. Životospráva západního člověka obsahuje o mnoho méně zeleniny a ovoce, než tomu bylo dříve. Množství výživných látek v potravinách výrazně ubylo, např. vitamínu C ve špenátu a jablkách ubylo za posledních 25 let o více než 60%, v jahodách dokonce o 87% (výsledky publikované studie z Německa a Švýcarska). Navíc přibylo vlivů, které zvyšují potřebu nejen vitamínu C, ale i dalších esenciálních výživných látek: alkohol, cigaretový kouř (i pasivní kouření), chemikálie kolem nás, kofein, farmaceutika (léky), různé nemoci (cukrovka, rakovina, atd.) a také stres (ano, zvyšuje množství volných radikálů v těle).

Osobní preference pana Broučka
Osobně propaguji 3 způsoby, jak vitamín C (a další mikroživiny) získávat:

  1. čerstvá, organická a syrová rostlinná strava v dostatečném množství
  2. čerstvé zeleninové a ovocné šťávy
  3. kvalitní doplněk stravy, složený pouze z přírodních a pokud možno organických surovin - jeho užívání je důležité zejména u osob se zdravotními problémy, s přibývajícím věkem nebo tehdy, když nejste schopni zajistit přísun výživných látek prostřednictvím stravy a čerstvých šťáv.


Zdroj a inspirace: www.detoxy.cz – Přírodní detoxikace a očista organismu

 

 

Zpět

 
 

Reklama:

© 2012-2018 Syrová-strava.cz - všechna práva vyhrazena.