Syrové mléko a ničivá pasterizace – názory několika odborníků

17.02.2013 18:49

Mléko. Bílá tekutina, o které se vedou desítky let hojné debaty a spory. Je mléko zdravé nebo nezdravé? Je zdravé syrové mléko nebo pasterizované či homogenizované? Je lepší kravské, kozí nebo ovčí? Je jakékoli mléko, jiné než lidské mateřské, pro člověka vůbec vhodné? Co člověk, to názor. A kdo se v tom pak má vyznat? I zde musíme každý jednat sám za sebe, vzít zodpovědnost do svých rukou a rozhodnout se podle sebe.

 

Mnoho lidí považuje jakékoli mléko za pro člověka nevhodné – tedy mléko kravské, kozí i ovčí – a tudíž i veškeré výrobky z nich, od másla, přes jogurty, podmáslí, kefíry, tvarohy až po sýry v různých podobách. Tedy existuje řada lidí, z řad lékařů i dalších profesí, kteří považují jakékoli mléko a mléčné produkty, syrové či upravené, za nevhodnou potravinu pro člověka. Proč? Jednoduše proto, že člověk je lidský tvor, a měl by pít výhradně lidské mateřské mléko v raném věku. Žádné jiný tvor na této planetě nepije cizi mateřské mléko, mléko jiného savce. Pokud jste se setkali s nějakými případy v divoké přírodě, pak to byly pravděpodobně velmi ojedinělé případy, kdy mateřský pud určité zvířecí samičky a „zvířecí láska“ dovolily pít mateřské mléko opuštěnému mláděti jiného savce, pro záchranu jeho života. Nicméně není v přírodě normální, aby savci pili mateřské mléko jiných savců, a navíc v tom pokračovali i v dospělém věku až do konce života. To děláme jen my lidé. Pijeme mateřské mléko krav, koz, ovcí, a nejen v dětství, ale dokonce až do konce života. Je to přirozené? Na to si musíme odpovědět každý sám.

 

Další skupina lidí, část vitariánů a přívrženců syrové živé stravy, konzumuje mléko i v dospělosti, ale výhradně v syrové podobě – tedy nepasterizované a nehomogenizované. A veškeré mléčné výrobky konzumují opět ze syrového mléčného základu – během zpracování finálního mléčného produktu neprojde tento produk teplotou nad cca 42 °C. Tedy konzumují mléko v přirozené podobě i včetně enzymů a dalších látek.

 

Mezi takové přívržence patřila i MUDr. Kristine Nolfi, zakladatelka sanatoria „Humlegaarden“ v Humlebecku na léčení syrovou stravou a autorka knihy „LÉČENÍ STRAVOU – zázračné léčení syrovou stravou“. Byla si vědoma ničivé síly pasterizace. Ve své knize k tomu píše: „Při převaření mléka vznikne produkt zcela odlišný od syrového mléka. Bílkovinné látky koagulují, kyselina uhličitá je vypuzena, takže se tvoří nerozpustné vápenné soli. Vitamíny A a C jsou zcela nebo částečně zničené. Chuť se převařením zkazí, trvanlivost mléka se sníží, mléko je denaturalizované a je ochuzeno o životně důležité prvky. Mléko od pasoucích se krav má značnou hodnotu pro výživu kojících matek. Mléko se však nesmí vařit a pasterizovat. Ve Finsku je jednou z nejdůležitějších potravin a chápe se tam nevýhoda pasterizace.“

 

Ve svém sanatoriu pomocí syrového mléka a dalších syrových potravin léčila mnoho lidí, a to nejen s rakovinou. Sama s touto nemocí bojovala a díky syrové stravě boj vyhrála. Součástí jídelníčku pacientů v sanatoriu bylo tedy i syrové kravské nepasterizované mléko – jak ve své knize uvádí: „Obilniny se jedí suché a současně se pije mléko. Mléko se může na ně nalít, ale ne mnoho, jen aby vznikla kaše. Mléko se pije buď slámkou, nebo malými doušky. Na jedno jídlo připadá 1/4 a 1/2 1 mléka. Uspokojit se je možné i s 1/2 1 mléka denně, které si rozdělíme na 3 jídla. Mléko je tekutá strava, ne nápoj. Když se vypije sklenice mléka na doušek, je hůře stravitelné.“ Tolik tedy názory MUDr. Kristine Nolfi.

 

Další člověkem, který se mlékem a tématem syrové stravy a enzymů zabývá, je Dr. Edward Howell. Ve své knize „Enzymová výživa“ uvádí například následující: „Předtím, než se začalo s pasterizací mléka, si lidé nosili do práce svačinu, která se skládala z chleba silně namazaného syrovým máslem a z plátku masa. Nic nebránilo lipáze obsažené v syrovém másle, aby štěpila tuk obsažený v tepelně opracovaném mase. Tento proces mohl probíhat několik hodin – ještě předtím, než dotyčný člověk svůj chleba ke svačině snědl. Po jídle ještě lipáza pracovala v žaludku využívajícím enzymy z potravy. Syrové máslo mělo dostatečně vysoký obsah lipázy. Lipáza má dalekosáhlý vliv na naše zdraví – ovlivňuje i metabolismus cholesterolu. Cholesterol dříve lidem neškodil, neboť součástí jejich jídelníčku byly výrobky z nepasterizovaného mléka.“

 

Další zajímavá kniha, která se na českém trhu objevila, je kniha „Enzymy – klíče ke zdraví“, od lékaře, klinického profesora a předního gastroenterologa Hiromi Shinya, M.D., průkopníka kolonoskopické chirurgie, který léčí v Americe a Tokiu i prezidenty, ministry, filmové hvězdy a je celosvětově uznávaným lékařem. Prohlédl střeva a žaludky více jak 300 000 lidí. Na své klinice léčí úspěšně různé nemoci a jeho hlavním lékem je „strava“. Změna stravy, bohaté na enzymy, je dle něj klíčem k uzdravení. K mléku se ve své knize vyjadřuje následovně: „Mléko způsobuje záněty. O špatných účincích mléka jsem se poprvé dozvěděl v době, kdy moje vlastní děti v šesti nebo sedmi měsících onemocněly atopickým ekzémem. Manželka dodržovala doporučení dětského lékaře, ale ať se jim dostalo jakékoli léčby, stav se vůbec nelepšil. Potom asi kolem 3 nebo 4 let začal syn trpět vážným průjmem. A nakonec se mu ve stolici objevila krev. Při vyšetření endoskopem jsem zjistil, že chlapec prochází rannými stádii vředové kolitidy uvnitř tlustého střeva. Věděl jsem, že vředová kolitida je úzce spojena se stravou, a proto jsem se soustředil na to, jaký druh potravy děti obvykle přijímají. Ukázalo se, že u dětí vznikl atopický ekzém právě v době, kdy moje maželka přestala kojit a začala jim podle rady dětského lékaře dávat mléko. Ihned jsme ze stravy dětí odebrali veškeré mléko a mléčné výrobky. Výsledkem bylo, že krvavá stolice a průjem, dokonce i atopický ekzém, úplně vymyzely.

 

Po této zkušenosti jsem začal pracovat na studii o konzumování mléka a mléčných výrobků. Vycházel jsem z odpovědí pacientů na otázky ohledně jejich stravovací historie. Podle mých klinických údajů konzumace mléka a mléčných výrobků s vysokou pravděpodobností způsobuje predispozici k alergiím. To odpovídá závěrům nedávných studií zaměřených na alergie, podle nichž jsou děti matky, která v těhotenství pila mléko, náchylnější k atopickému ekzému.“.

 

Ve své knize Hiromi Shinya dále popisuje různé způsoby pasterizace, které se ve světě běžně používají, o zvyšujícím se množství zoxidovaného tuku při vysokých teplotách a o změně kvality proteinů v mléce. Uvádí zde například: „Vzhledem k tomu, že mléko prodávané na celém světě je homogenizované a pasterizované, není pro nás vhodné. Navíc, kravské mléko je vhodné především pro telata. To, co je vhodné pro růst telete, není nezbytně užitečné pro lidi. Jestliže seřadíte různé živiny obsažené v kravském i v lidském mléce, zdají se být velmi podobné. Živiny jako protein, tuk, laktóza, železo, vápník, fosfor, sodík, draslík a vitamíny se nacházejí v obou druzích. Avšak vlastnosti a množství těchto živin jsou zcela odlišné. Hlavní složkou proteinu v kravském mléce je kasein, a ten je pro lidský gastrointestiální systém velmi obtížně stravitelný. Kravské mléko stejně jako lidské mléko dále obsahuje látku laktoferrin, která zlepšuje funkce imunitního systému. Avšak množství laktoferrinu v mléce lidské matky je 0,15%, zatímco v kravském dosahuje jen 0,01%, tedy 15krát méně. Je zjevné, že mláďata různých druhů vyžadují různá množství a poměry živin. A co dospělí? Laktoferrin z kravského mléka se rozkládá v žaludeční kyselině, takže i když pijete syrové, tepelně nezpracované kravské mléko, laktoferrin se v žaludku rozloží. Mateřské mléko není určeno k tomu, aby je konzumoval dospělý.“

 

Z knihy o doktora Shinyi vyplývá, že je toho názoru, že ani syrové nepasterované mléko není vhodné pro člověka, natož dospělého. Není přímo škodlivé, ale není něčím, co by doporučoval. V knize také vyvrací nejrozšířenější omyl – tvrzení, že pití mléka pomáhá předcházet osteoporóze. Naopak vysvětluje, proč a jak pití velkého množství mléka osteoporózu způsobuje...

 

Posledním člověkem, o kterém se zde zmíním, je Ernest Günter, který se ve své knize „Tajemství zdraví a mládí“ věnuje tématu syrové stravy, enzymům a mléku vcelku podrobně. Uvádí i různé pokusy, které byly s pasterizovaným a syrovým mlékem dělány. Níže uvádím výňatek z této jeho knihy:

 

 „Pasterizování vynašel v minulém století Louis Pasteur, francouzský chemik. Ohříváním potravin na 80 °C se měly usmrtit choroboplodné zárodky. Tím se však potraviny znehodnotí, dokonce se stanou škodlivými.

 

Časopis „Mind and Matter" o tom už r. 1958 napsal: „V zemědělské škole ve Skotsku dělali pokusy s pasterizovaným a syrovým mlékem:

1. Osm nově narozených telat dostávalo od prvního dne pasterizované a dalších osm syrové mléko. Z první skupiny už po prvním měsíci uhynula dvě. Třetí se zachránilo tím, že se u něho pokus přerušil. Čtvrté zahynulo dva dny po skončení pokusu a ostatní z první skupiny se zachránila syrovým mlékem. Telata druhé skupiny, která dostala nemanipulované, syrové mléko, zůstala zdravá.

 

2. Američtí vědci Potenger a Simonsen dělali pokusy s kočkami. Tento pokus probíhal během několika generací. Zatímco kočky krmené syrovým mlékem se vyvíjely normálně, mláďata živená pasterizovaným mlékem dostala křivici (rachitis), která byla u většiny i příčinou smrti. U koček, které nedostaly syrové mléko, se často objevovaly potraty už i v první generaci. I povahově se tyto kočky podstatně změnily. Staly se agresivními, škrábaly a kousaly. U 53 % byla degenerovaná štítná žláza.

 

Jak vyplývá z pokusů, pasterizováním nebo vařením mléko ztrácí svoji výživnou a zdravotní hodnotu. Kanadský biolog H. Tobě v knize „Enzymy, jiskry života" píše, že ohřátím (nad 40 °C) a chemickými procesy ztrácejí potraviny všechny pro život důležité enzymy. Takto se mohou hlavní složky mléka (vápník, železo, fosfor) vstřebat (asimilovat) v našem těle jen v minimálním množství. Zbytek je jen balastem, který znečišťuje krev. Choroboplodné zárodky, které navzdory manipulaci zůstávají v krvi, způsobují různé choroby. Pasterizováním se tedy dosáhne pravý opak toho, co se mělo dosáhnout.

 

Anglický badatel J. H. Oliver dosvědčuje tyto skutečnosti slovy: „Suchá ratolest je napadnuta bakteriemi a červy. Proč není napadnuta zdravá, plná šťáv a života? Bakterie mají za úkol odstranit odpad v přírodě. No jen co napadnou odpad v naší krvi a buňkovém tkanivu, myslíme si, že ony způsobily chorobu." Když profesor Emerich vypil obsah ampulky s bacily cholery a ty mu vůbec neuškodily, potvrdil tím poznatek J. H. Olivera.

 

Jedna matka dbala na to, aby její dítě dostávalo syrové mléko jen od jedné krávy. Po určité době se však zjistilo, že právě tato kráva byla nemocná na tuberkulózu. Dítě určitě vypilo miliony bacilů tuberkulózy bez toho, že by mu byly uškodily. Totiž tím, že žilo na syrové stravě, bylo tak odolné, se v jeho organismu bacily nemohly rozmnožit.

 

J. H. Oliver píše, že mléko je mistrovské dietetické dílo. Ale když se pasterizuje, stane se kloakou nemocí a smrti. I vápník se v něm znehodnotí.

 

Dr. Evelyn z Londýna zjistil, že syrové mléko je výbornou ochranou proti zubnímu kazu u dětí. Pokusy v tomto směru uskutečněnými na 750 chlapcích během 3 - 4 let se dosáhly překvapivé výsledky. U skupiny 58 dětí, které od 6. roku dostávaly prvotřídní syrové mléko, se nezjistil po těchto letech ani jeden případ zubní nemoci.

 

Americký badatel Arnold de Vries v knize Elixír života píše o různých pokusech uskutečněných v Anglii a v Americe na univerzitách a v nemocnicích. Děti, které dostávaly výlučně pasterizované mléko, v krátké době onemocněly na skorbut (nedostatek vitamínu C), rachitidu (nedostatek vápníku), poruchy trávení, průjmy a jiné nemoci.

 

Pasterizované mléko nechrání před tuberkulózou. V dětském domovu, kde větší skupina chlapců dostávala syrové mléko, onemocněl na tuberkulózu jen jeden chlapec. Arnold de Vries uvádí přesné údaje.

 

Z těchto případů je jasné, že vaření a pasterizování mléka nás stojí miliardy. Před lety jsem bydlel na Floridě v USA. Jednou jsem se pokoušel pro churavějící sousedovy děti obstarat syrové mléko, ale nepochodil jsem. Rolníci mi mléko nechtěli prodat, protože to tamější zákon zakazuje. Nevědomost občanů umožnila několika spekulantům uzákonění takového návrhu. Jedinou předností pasterizování je to, že takové mléko se může převážet bez toho, že by zkyslo. Ale konzumentovi se tím způsobuje nenahraditelná škoda.

 

Jednou z nejdůležitějších minerálních solí je vápník. Nejvíce ho potřebují kosti a nervy. Devadesát procent lidí trpí nedostatkem vápníku. Důsledkem toho jsou různé choroby, jako jsou ischias, artróza, choroby páteře, ohýbačů, srdce, nervů i zlomeniny kostí. Abychom předešli těmto nemocem, potřebujeme denně konzumovat syrové mléko a zeleninu. Na mnoha místech v Německu už není dostat syrové mléko. Švýcarsko je na tom o něco lépe, i když už i tu je možnost koupit syrové mléko stále menší. Když nedojde k nápravě, i tu budeme brzy bez syrového mléka. Už nyní se pije mnohem víc pasterizovaného mléka, i když je dražší.

  • Všeobecně se neví, že toto mléko je znehodnocené, a proto zapříčiňuje nemoci.
  • Mnozí nevědí ani to, že pitnou kúrou syrovým mlékem lze vyléčit mnohé těžké nemoci.
  • Jako nápoj hasící žízeň je syrové mléko jedinečné a podstatně lacinější než velmi sladké limonády.
  • I jogurt se vařením při výrobě částečně znehodnocuje (enzymy, vitamíny, bílkoviny, vápník) a silně kyselá reakce zbavuje organismus dalšího vápníku.
  • Naproti tomu syrové mléko je dobrý zdroj vápníku. Kromě toho jeho alkalická reakce neutralizuje, podobně jako u zeleniny, škodlivé kyselé jedy v těle. Takto léčí choroby.

 

Nikdo nemůže popřít tyto skutečnosti. Plnotučné mléko, pokud není pokažené, je v malém množství neškodné. Někdo může namítat, že by všechno bylo v pořádku, kdyby tu nebylo to riziko! Na příkladech jsme ukázali, že rizikem je pasterizované, a ne syrové mléko. V Bulharsku, Rumunsku a jiných východních státech bylo syrové a plnotučné mléko dlouho hlavní potravinou. Nikdo tam nemyslel na riziko. Za to, že se tam mnoho lidí dožívalo věku více než 100 roků, možno vděčit právě syrovému mléku.

 

Banghova choroba je tak zřídkavá, že je vzhledem na všechny přednosti syrového mléka zanedbatelná. Propagandu proti syrovému mléku dělají jednotlivci z bezohledných, sobeckých zájmů. Dokonce žádají, aby se zakázalo. Myslím si, že především by se měla zakázat auta, která skutečně zapříčiňují nejen velký počet zraněných a zmrzačených, ale i mrtvých. Syrové mléko čistí organismus, proto je hygienické. Cizí baktérie, které by v něm mohly být, jsou neškodné. Mléko se nekazí, nehnije, ale kysne vlivem bakterií mléčné kyseliny. Není třeba se tedy obávat, když syrové mléko není zcela čerstvé. I tak si zachovává svoji plnou hodnotu. Nejenže si uchová výživnou hodnotu, ale je schopné očistit i střeva od hnilobných a choroboplodných zárodků.

 

Naproti tomu pasterizované mléko podléhá hnilobě a nemá léčivé schopnosti. Metody dojení jsou prý nehygienické. Je přece známo, že víc než dvě třetiny mléka se dojí strojově. Jsou to tedy jen názory odpůrců syrového mléka. Mléko se před plněním do lahví v mlékárnách také filtruje. Pasterizováním se zničí enzymy a mléčná kyselina; tím je mléko vystaveno znečištění bakteriemi a je už pokaženo. V naší rodině se pravidelně pije po hlavních jídlech šálek mléka. Je to nejlepší, nejsnáze stravitelná, poměrně laciná a přitom plnohodnotná potravina. Moje 161etá dcera dostávala v prvních týdnech po narození zcela obyčejné, ředěné syrové kravské mléko. Dodnes nebyla nemocná, i když nebyla nikdy očkovaná, a skvěle se vyvíjí. Chtěl bych energicky protestovat proti názorům Waltra Sommerse, že by děti mohly dostat od syrového mléka vyrážky, osýpky, rubeolu, spálu atd.

 

Na svém vlastním dítěti jsem dokázal pravý opak takového tvrzení. Syrové mléko chrání před chorobami tím, že váže kyseliny vnitřního prostředí. Skutečnost, že se obyvatelé východního Balkánu, jejichž hlavní potravinou je syrové mléko, dožijí vyššího věku, dokonale vyvrací Sommersovu teorii.

Odmítat pití mléka z etických důvodů je jiná otázka. Proto se ještě nemusí napadat jeho kvalita.

Chtěli bychom vyzvat konzumenty do boje za záchranu syrového mléka. Bez spolupráce těch, kteří poznali pravdu, a bez masové propagandy proti nenápadnému, ale systematickému úsilí o vyloučení syrového mléka ze sortimentu potravin, nastane situace, kdy si už syrové mléko vůbec nebudeme moci koupit. Případ Floridy bychom měli brát vážně. Tam rolníci téměř přišli o svoje dvory a domy, když je zlomyslní lékaři obvinili, že prodejem syrového mléka zapříčinili choroby dětí. Před podobnou situaci budou za několik let postaveni i naši rolníci, když se už dnes nesáhne po účinné protiakci. Protože prodej tvarohu a másla vyrobeného ze syrového mléka spolková vláda zakazuje, jistému rolníkovi z kantonu Neuenburg se stalo téměř totéž, co rolníkům na Floridě. Když prodal soukromníkům tyto zakázané produkty, přišla za ním police a sebrala mu všechny zásoby. Přitom tento rolník obdělával půdu bez umělých hnojiv a jiných chemických jedů, což zaručovalo výbornou kvalitu jeho produktů. I proto měly mimořádně dobrý odbyt. Toto se stalo v tzv. svobodné zemi Viléma Telia (Švýcarsko) roku 1976.

 

Tedy s mlékem přímo od rolníka, což je nejspolehlivější zdroj dobré kvality, je u nás už konec. Zůstávají nám jen mlékárny, kde ještě zatím je možné dostat syrové mléko. Ale dokdy? Proto podporujeme mlékárny, protože jinak jedna po druhé zaniknou. Ještě poznamenejme, že tzv. uperizované a homogenizované mléko je ještě škodlivější než pasterizované. Ohřátím na velmi vysokou teplotu se v mléku poškodí až zničí i bílkoviny a jiné důležité komponenty.“

 

Tolik tedy k tématu mléka a mlečných výrobků. Věřím, že jste si na základě těchto informací dokázali trošku urovnat představy o mléce a možná změníte svůj názor, anebo se na mléko prostě začnete dívat jinak. Možná Vás tento článek podnítí k vlastnímu zkoumání či sběru dalších informací. Existuje řada dalších autorů, jejichž knihy pojednávají o této zvláštní bílé tekutině a výrobcích z nich. V tomto článku jsem vybrala jen několik z nich, kteří berou v úvahu i syrové kravské mléko, což považuji za dost podstatné.

 

Použitá litaratura:

1/ „LÉČENÍ STRAVOU – zázračné léčení syrovou stravou“, MUDr. Kristine Nolfi, zakladatelka sanatoria „Humlegaarden“ v Humlebecku na léčení syrovou stravou - vydal Eko-konzult.

2/ „Enzymová výživa - jak jsou enzymy důležité“, Dr. Edward Howell - – vydalo nakladatelství PRAGMA

3/ “Enzymy - klíče ke zdraví“, Hiromi Shinya, M.D. – vydalo nakladatelství PRAGMA

4/ „Tajemství zdraví a mládí“, Ernest Günter - 1988, překlad: MUDr. F. Barta, PhDr. M. Holičková v roce 2000.

 

Pozn.: Doporučuji knihy přečíst celé, neboť obsahují spoustu cenných informací týkajících se našich těl a našeho zdraví.


 

 

Zpět

 
 

Reklama:

© 2012-2017 Syrová-strava.cz - všechna práva vyhrazena.